Části obce

Božíkov je vesnice vzniklá německou kolonizací asi počátkem 14. století na jih od Zákup. Společně se Zákupy tehdy patřila Pancíři ze Smojna, následně Vartenberkům. Z roku 1388 pochází záznam o Hanušovi Pancierz de Zakup alias de Götzdorf. Název obce se vyvíjel a měnil; ta se používalo např.: 1371 Goczidorf, 1545 Geszundorf, 1720 Götzendorf, 1790 Götzdorf, 1946 Svobodná, 1955 Božíkov. Koncem 15. století patřila ves Berkům z Dubé a stejná vrchnost je se Zákupy spojovala i nadále. Škola je zde připomínána počátkem 18. století, vyučovalo se v domě učitele Winkela, pak obec věnovala dům č. p. 67. V roce 1897 byla postavena nová školní budova pro dvě třídy. Dne 22. 10. 1945 zde začala působit česká škola, 2. 8. 1963 byla zrušena a děti od 1. tř. navštěvují školu v Zákupech. V roce 1854 byla postavena silnice ze Zákup přes Božíkov do Brenné a v roce 1883 železnice z Litoměřic přes Českou Lípu do Mimoně, u Božíkova byla vybudována zastávka.

Brenná leží nad soutokem Svitavy a Ploučnice jižně od Zákup, na návrší a zčásti na svazích 295 m vysokého Brenského kopce, nazývaného v minulosti také Ovčí vrch.

Osídlení brenské oblasti je dávné. Lze zde předpokládat přítomnost loveckých tlup z období mladšího paleolitu (před 80 – 10 tisíci léty), jak nasvědčují nálezy z řady míst v náplavech Ploučnice. Ve vlastní lokalitě Brenné byly nalezeny střepy a kamenné sekery z období tzv. volutové keramiky (před 5000 – 7000 léty). Trvalé osídlení Brenné začíná po příchodu slovanských kmenů. Brenský kopec byl snad osazen kmenem Charvátů jako hradiště na západním pomezí charvátského osídlení ve střední fázi doby hradištní (asi 9. st.). Vlastní obec Brenná existovala již na počátku 14. st., jak dosvědčuje zápis z roku 1316, kdy patřila k panství pánů z Vartenberka. Místní název je patrně slovanského původu, když (podobně jako např. Brno) vznikl ze starého označení brenný = blátivý, bahnitý.

Existence fary je doložena již roku 1344. První zpráva o škole pochází z roku 1578. Stávající budova byla postavena v roce 1877. Dne 10. 9. 1945 byla otevřena česká škola. Ta byla 24. 8. 1966 zrušena a děti od 1. třídy chodí do Zákup.

Těžce postihla Brennou třicetiletá válka. Z jedenácti usedlostí čtyři zůstaly pusté a připadly jako odúmrť zákupské vrchnosti. V létech 1853 až 1856 byla vybudována silnice spojující Brennou a Zákupy. V roce 1971 se stala Brenná integrovanou součástí Zákup.

Brenský kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Byl vystavěn v barokním slohu v létech 1723 – 25 za přispění velkovévodkyně Anny Marie z Toskány na místě původního starého kostela vybudovaného už ve 14. st. a opětovně vysvěceného v létech 1566 a 1621. V obci je řada původních selských stavení.

Veselí nad Ploučnicí leží asi 1 km od Brenné přes Ploučnici na jejím dosti vysokém levém břehu. Obec se rozkládána 6,65 km2. Poprvé se připomíná roku 1471 jako součást panství Svojkova. Nejvýznamnější vodotečí je Ploučnice protékající na severním okraji od jihozápadu k severovýchodu.

V roce 1848 se stalo Veselí samostatnou obcí. V období 1879-80 byla obec spojena administrativně s Heřmaničkami. Po II. sv. válce bylo Veselí připojeno opět k Heřmaničkám, v říjnu 1945 se osamostatnilo, od roku 1950 patřilo k Brenné a spolu s ní bylo připojeno k Zákupům v roce 1971.

Kamenice je vesnice na severovýchodním svahu Kamenického vrchu, který ji odděluje od Zákup. Obcí protéká Kamenický (Zlatý potok). Vznikla pravděpodobně ve 14. st. v období středověké kolonizace, kdy se zde usadili převážně Němci. První písemná zmínka se datuje rokem 1395, kdy byl zmiňován v České Lípě konšel Mikuláš z Kamenice. V roce 1399 Kamnitz předal Václav IV. darovací smlouvou Hanušovi Pancířovi ze Smojna, dále je vrchnost společná se Zákupy. Je zaznamenáno několik změn názvu: Komnitz, Kameniczy, Kamnicze, 1854 Kamenice/Kamnitz, 1908 Deutsch Kamnitz/Německá Kamenice. Existoval prý i lidový, hovorový název: Vojtíškova Komrs.

V obci byla už roku 1612 výsadní krčma. V roce 1712 zde byla postavena velká, dnes již neexistující kaple sv. Prokopa. Škola je zmiňována roku 1785 jako dřevěná jednotřídka. Od 1. března 1946 bylo v jednotřídce zahájeno vyučování v češtině. K 30. červnu 1963 byla zrušena, děti převedeny do školy v Brništi, dnes většina dojíždí do nové školy v Zákupech.

Do roku 1849 zde byla rychta, od té doby obecní úřad. 1. července 1980 byla Kamenice připojena k Zákupům.

Údolí Zlatého potoka z Kamenice do Zákup bývalo hojně navštěvováno turisty jednak pro svou malebnost i pro prameny vody, z nichž zvláště tzv. Jakobův byl považován za léčivý. Známý je další pramen Tří svatých z roku 1709, jehož voda byla potrubím vedena do kapucínského kláštera v Zákupech. Býval osazen sochami sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého. Třetím byl tzv. Dívčí pramen.

Lasvice (německy Klemensdof) je vesnice ležící při silnici ze Zákup do Nového Boru asi 2 kilometry severně od Zákup, pod které spadá od roku 1960. Dnes patří většina stavení chalupářům a rekreantům.

Osada, která původně stávala na severním konci dnešních Lasvic se připomíná roku 1554 při určování hranic panství lipského a zákupského. Zanikla během třicetileté války. V roce 1752 tehdejší vévoda bavorský Klement František (Clement August von Bayern), jemuž patřilo zákupské panství, povolil desítce mužů postavit si svá obydlí na místě zaniklé původní vsi. Osada byla nazvaná podle majitele panství Klemensdorf. Osadníci vesměs německé národnosti ji říkali Hemme. Roku 1850 byla obec připojena k obci Starý Šidlov, v roce 1904 obnoven starý český název. V roce 1924 se osamostatnila. V roce 1950 byl k Lasvicím připojen Nový Šidlov, v roce 1952 Starý Šidlov, 12. června. 1960 byly Lasvice i se Starým a Novým Šidlovem připojeny k Zákupům.

V roce 1797 bylo v Lasvicích zahájeno vyučování v jednotřídní škole v pronajatých místnostech, až v roce 1831 byla postavena jednotřídní škola nová, v roce 1873 rozšířena na dvoutřídní, v roce 1886 jí bylo přistavěno první patro. Po druhé světové válce 3. 9. 1946 bylo znovu zahájeno vyučování už v českém jazyce. K 1. září 1964 byla škola zrušena, od té doby děti dojíždějí do školy v Zákupech.

Šidlov (Starý a Nový) jsou dvě maličké vesničky rozložené podél silnice Zákupy – Nový Bor ve výšce cca 300 m n. m. První zmínky o Starém Šidlovu jsou z 16. století ve spojitosti s farností Dobranov. Později zde zákupská vrchnost vybudovala dnes již neexistující panský dvůr Maierhof. Roku 1554 je uveden Šídlov, ale již roku 1598 se oddělil Nový Šidlov. Ve Starém Šidlově byla roku 1887 vybudována škola, jednotřídka, kam docházely děti i z Nového Šidlova. Po roce 1950 byly obě části Šidlova připojeny k Lasvicím a všechny tři obce v roce 1960 do Zákup. Oblast se stává postupně chalupářskou, rekreační, zbytek obyvatelstva za prací dojíždí.