Mgr. Jiří Jech
GEOLOGIE A OROGRAFIE
K vytvoření pískovcových souvrství, která jsou pro zdejší oblast nejtypičtější horninou,došlo v mladších druhohorách (mezozoiku). Toto období je známé jako křída. Tehdy sem proniklo poměrně mělké šelfové moře, které dosahovalo maximálně 200 metrů hloubky a řeky, stékající z okolních horských hřebenů, v něm usazovaly hrubší i jemnější písky. Tyto usazeniny se během miliónů let zpevnily v mohutné vrstvy různě hrubých pískovců, slepenců, případně slínů a vytvořily rozsáhlou oblast, zvanou také Česká křídová tabule, která prostřednictvím Ralské pahorkatiny (Ralsko 696 m) a Zákupské pahorkatiny do katastru města Zákup zasahuje.
Na mnoha jejích místech se křídovými vrstvami prodraly na povrch výlevné magmatické hmoty. V okolí Zákup je to pískovcem provřelý čedič (bazalt), který vytvořil Kamenický vrch, v současné době s dvěma vrcholy, hlavním s výškou 465 m a předsunutým vedlejším vrcholem na severovýchodním svahu s výškou 435 m s charakteristickými kvádry sloupcovité odlučnosti čediče, které lze spatřit po obou stranách horního patra vytěženého lomu. Čedič je celistvý, velmi tvrdý, šedočerný a prostoupený mnoha různě velkými zrny olivínu.
Dalšími kopcovitými útvary v blízkém okolí je Velenický vrch (419m), pásmo Provodínských kamenů, což jsou z hlediska geologického vypreparované čedičové suky vystupující z hřebene mezi obcemi Srním a Jestřebím. Od severozápadu (od Srní) to je Neubeuerův (341 m) a Meichlův vrch (387 m), nejvyšší Lysá skála (420 m), zvaná také Spící panna, dále Straussův (376 m) a Pitrův vrch (345 m). Východně je uzavírá Dlouhý hřeben (399 m). U Dobranova se vypíná do výšky 325 m Židovský vrch. Směrem na Nový Bor stojí za návštěvu Sloupsko-svojkovské skály, s hradem vytesaným ve skále ve Sloupu v Čechách a Modlivý důl a skalní divadlo u Svojkova.
HYDROLOGIE
Hlavním tokem zákupského katastru je říčka Svitava (Svitávka), pramenící na česko – německých hranicích. Vlévá se do Ploučnice jižně od Zákup v nejnižší nadmořské výšce katastru 254 m n. m. Na tomto území přijímá hlavně z levé strany tři potoky: Kamenický, zvaný také Zlatý potok u křižovatky silnic Zákupy – Kamenice – Velenice, Rybniční potok blízko koupaliště, které je jím napájeno a Bohatický potok za železničním přejezdem u zastávky Božíkov. Pole a louky za zákupským nádražím odvodňuje Luční potok, který ústí do Ploučnice nedaleko železniční zastávky Vlčí Důl.
Na území katastru jsou dvě větší vodní plochy a to Velký zákupský rybník (městské koupaliště) a Malý zákupský rybník, zvaný Štefanův. Bohatický potok odvádí vodu z Bohatického rybníka. Kromě těchto ploch se v okolí Zákup vyskytuje řada menších rybníků a rybníčků, nejblíže pak za zákupským zámkem, na úpatí Kamenického vrchu a v Nových Zákupech.
FLÓRA
Značná část území Zákupska je kryta lesy, především uměle vysázenými lesy borovými a smrkovými, většinou s chudým porostem, v němž často převládá borůvka a vřes jako ukazatelé horšících se poměrů půdy. Zbytky původních lesů jsou v oblastech pískovcových skal a vyvřelinových kup téměř neznámé a nalezneme je jen zcela ojediněle. Častěji se objevují hájové porosty, které si zachovaly svůj přirozený ráz i skladbu dřevin.
Ve vyšších polohách, zvláště na vyvřelinovém podkladu, převládají bučiny nebo smíšené lesy s převahou listnáčů. V těchto lesích, tvořených především buky, javory kleny nebo lípami, najdeme podle vlhkostních poměrů bohaté kolonie konvalinky vonné, jedovaté vraní oko čtyřlisté nebo hrachor lesní.
Velmi význačnou květenu hostí rozsáhlé suché písčiny a silně exponované pískovcové skály, kde roste např. kozinec písečný, kostřava písečná, bělozářka liliovitá, pěchava vápnomilná, z kapraďorostů kapraď samec, osladič obecný nebo papratka samičí.
Zcela zvláštní skupinu v květeně tvoří rostlinstvo pobřežních bažin u Novozámeckého rybníka u Zahrádek. Jeho plochy rákosin a rákosových ostrůvků jsou navíc výborným a vyhledávaným hnízdištěm vodního ptactva. Tento rybník je přírodní rezervací.
Velmi vzácnou rostlinou, která se vyskytuje v oblasti Zákupska, je popelivka sibiřská. Vyskytuje se v České republice ve dvou biotopech: u Rečkova u Bělé pod Bezdězem a na Slunečním dvoře u Jestřebí.
FAUNA
Podívejme se ještě na zvířenu našeho území.
Nejnápadnější a pro návštěvníka nejpůsobivější je nesporně vysoká zvěř, především srnčí – srnec evropský (Capreolus capreolus), celoročně prochází jelen evropský (Cervus elaphus), v letních měsících se objevuje daněk skvrnitý (Dama dama), původně chovaný v oborách, stálým obyvatelem zdejších lesů je jezevec lesní (Meles meles), dříve byl hojný, nyní se vůbec nevyskytuje králík divoký*) (Oryctolagus runiculus), zastoupení mají oba druhy kun – kuna lesní (Martes martes) i kuna skalní (Martes foina). Dále se celoročně vyskytuje liška obecná (Vulpes vulpes), u vodních ploch rybníků i Svitavy má domov ondatra pižmová (Ondatra cibetica). Obohacením honiteb je prase divoké (Sus scrofa) a zajíc polní (Lepus europeus). Není jistě bez zajímavostí, že v roce 1985 pobývala v areálu Kamenického vrchu téměř jeden měsíc samice losa evropského (Alces alces) i se svým mládětem. Zřejmě zabloudila z Polska.
Z pernaté zvěře se v hojné míře a celoročně vyskytují bažant obecný (Phasianus colchicus), všude, kde je voda, je kachna divoká (Anas platy rhynchos), lyska černá (Fulica atra) a polák velký (Aythya ferina), v blízkosti lesů i lidských obydlí straka obecná (Pica pica) a špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), z dravců jestřáb lesní (Accripiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), moták pochop (Circus aeruginosus), z polní pernaté zvěře ještě koroptev polní (Perdix perdix), v lesích sojka obecná (Garrulus glandarius) a výr velký (Bubo bubo).
*)Lesík nad sídlištěm se dříve nazýval Králičí vrch.
